ČESKOSLOVENSKÉ
DĚDICTVÍ
JUBILEJNÍ ROKY
SPOLEČNÝCH ČESKOSLOVENSKÝCH VÝPRAV
NA OLYMPIJSKÝCH HRÁCH
1924
HRY VIII. OLYMPIÁDY, PAŘÍŽ
Hry II. olympiády 1900 v Paříži zůstaly ve stínu světové výstavy a špatného dojmu z jejich příprav. Francouzská metropole si organizaci olympijské akce zopakovala Hrami VIII. olympiády v roce 1924, a to bez kandidátské procedury, čímž Mezinárodní olympijský výbor vyjádřil poctu svému zakladateli baronu Pierru de Coubertinovi.
Olympionici prvně bydleli v olympijské vesnici, ze sportovišť se vysílaly rozhlasové přenosy. Počet aktivních sportovců poprvé překročil číslovku tři tisíce, počet žen zase stovku. V československé výpravě bylo 131 sportovců, 127 mužů a čtyři ženy, kteří soutěžili v 16 sportech v 75 disciplínách a vybojovali dohromady deset olympijských medailí.
OFICIÁLNÍ PLAKÁTY
V Paříži bylo poprvé představeno několik verzí oficiálních plakátů. Ze 150 návrhů byly vybrány dva, které byly realizovány. Jednalo se o plakát od malíře a ilustrátora Alexandre Orsiho s postavou oštěpaře před siluetou Paříže. Druhým byl návrh Jeana Droita, který představoval atlety při olympijském pozdravu, který vycházel z antického pozdravu zdvižené pravice. Autoři: Jean Droit, Alexandre Orsi
REPLIKA SPOLEČENSKÉHO OBLEČENÍ ČESKOSLOVENSKÉ OLYMPIJSKÉ VÝPRAVY NA HRY VIII. OLYMPIÁDY 1924 V PAŘÍŽI
Realizace: Umelecko-dekoračné dielne Slovenského národného divadla. Návrh: prof. Peter Čanecký.
Na začátku bylo zjištění, že ani v Čechách, ani na Slovensku neexistuje zachovaný oficiální oděv, ve kterém se členové československé výpravy před sto lety představili na pařížské olympiádě. K zjištění se přidal i nápad, který skončil příslibem renomovaného slovenského kostýmového a scénického výtvarníka prof. Petra Čaneckého, že se pokusí repliky společenského i sportovního oděvu oživit. Díky vstřícnosti vedení Slovenského národního divadla se realizace ujaly Umelecko-dekoračné dielne SND.
MEDAILONY OSOBNOSTÍ
JIŘÍ STANISLAV
GUTH-JARKOVSKÝ
(1861–1943)
Zakládající člen Mezinárodního olympijského výboru (MOV), po první světové válce zastával funkci generálního tajemníka MOV, spoluautor Olympijské charty, dlouholetý předseda Českého a následně Československého olympijského výboru.
Vedle olympijského hnutí působil i jako sportovní a turistický funkcionář. Na jeho počest uděluje ČOV každoročně nejvýznamnějším osobnostem z oblasti sportu Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského.
MEDAILONY OSOBNOSTÍ
JOSEF RÖSSLER-OŘOVSKÝ
(1869–1933)
Všestranný sportovec, sportovní organizátor a funkcionář. Zakládající člen Českého olympijského výboru. Stál na počátku řady tuzemských sportovních odvětví, mj. lyžování, tenisu, fotbalu, jachtingu. Byl také výrazným propagátorem skautingu.
.png)
MEDAILONY OSOBNOSTÍ
BEDŘICH ŠUPČÍK
(1898–1957)
První československý olympijský vítěz, majitel kompletní olympijské medailové sady ve sportovní gymnastice. Vedle zlata a bronzu z OH 1924 v individuálních soutěžích získal i stříbro v soutěži družstev společně s dalšími československými gymnasty na OH 1928 v Amsterdamu.
Na OH 1924 v Paříži získal Bedřich Šupčík olympijské zlato v dnes již neolympijské disciplíně, ve šplhu na laně bez přírazu. Osmimetrové lano pokořil za 7,2 vteřiny a v neděli 20. července tak na stadionu v Colombes poprvé vystoupala na nejvyšší stožár na olympijských sportovištích československá vlajka.
MEDAILONY OSOBNOSTÍ
JÚLIUS BALÁSZ (BALÁŽ)
(1901–1970)
Československý plavec, skokan do vody, sportovní funkcionář, trenér. Účastník dvou olympijských her, držitel několika československých plaveckých a skokanských titulů. Jeden ze zakladatelů československé školy skoků do vody.
ABY STIHL SVŮJ START,
MUSEL NASKOČIT DO JIŽ ROZJETÉHO VLAKU
MEDAILONY OSOBNOSTÍ
MIKULÁŠ KUCSERA
(1902-1987)
Se poprvé zařadil do československých atletických tabulek mezi nejlepší skokany do výšky v roce 1920 výkonem 166 cm. O rok později se již posunul na vedoucí příčky díky výkonu 175 cm. V roce 1924 vyrovnal československý rekord 185 cm a s výkonem 180 cm se stal mistrem republiky.
O tom, že byl nominovaný na Hry VIII. olympiády v roce 1924 v Paříži se dozvěděl až na Wilsonově (hlavním) nádraží v Praze, kam se přišel s rozloučit s ostatními atlety jedoucími na olympiádu a aby svůj start stihl, musel naskočit do již rozjetého vlaku. Dlouhá cesta, špatné podmínky ubytování a nedostatečná strava se v Paříži podepsaly na Kucserově olympijském výkonu. Skočil pouze 173 cm, nesplnil kvalifikační limit a byl z dalších soutěží vyřazen.
x.png)
x.png)
x.png)
